Jak vyplnit přiznání k DPH

řádek po řádku daňovým přiznáním k DPH

Autor: Ing. Miloš Hovorka – daňový poradce, člen Komory daňových poradců České republiky, autor celé řady daňových publikací, renomovaný lektor daňových kurzů

výňatek z autorovy publikace „Jak vyplnit přiznání k DPH″ – celá publikace je k dostání elektronicky nebo na CD, objednávat můžete e-mailem na miloshovorka@volny.cz.

 Daňové přiznání k DPH je

  • řádné,
  • dodatečné,
  • opravné.

Řádné daňové přiznání

je plátce povinen podat ve lhůtě stanovené v § 101 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“).

Například podle § 101 odst. 1 ZDPH je plátce povinen podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud ZDPH nestanoví jinak (ZDPH stanoví dále v § 101 specificky lhůty pro podání daňového přiznání například pro plátce, který je v insolvenčním řízení, zanikne-li plátce, kterým je společnost, zrušením bez likvidace, pro plátce, který je účastníkem sdružení bez právní subjektivity, pro plátce, který pokračuje po zemřelém plátci v živnosti).

Dodatečné daňové přiznání

Plátce

  • je povinen předložit dodatečné daňové přiznání, zjistí-li, že jeho DPH má být vyšší,
  • je oprávněn za podmínek stanovených v § 141 odst. 3 daňového řádu podat dodatečné daňové přiznání na DPH  nižší, než je poslední známá DPH, nebo podle    § 141 odst. 4 daňového řádu podat dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá DPH, ale pouze údaje dříve tvrzené (v těchto dvou případech uvedev příloze důvody pro jeho podání podle § 141 odst. 5 daňového řádu).

Dodatečné daňové přiznání se předkládá samostatně pouze za jedno zdaňovací období a to podle § 141 odst. 1 daňového řádu do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu pro jeho podání.

Dodatečné daňové přiznání se podává na shodném tiskopise jako řádné daňové přiznání, na jehož první straně se označí jako dodatečné a uvede se den, kdy bylyzjištěny skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost podat dodatečné daňové přiznání.

V dodatečném daňovém přiznání se uvádí pouze rozdíly od údajů, ze kterých byla stanovena poslední známá DPH příslušného zdaňovacího období.

Na řádku 66 se vyznačí rozdíl oproti poslední známé DPH (řádek 62 DPH na výstupu – řádek 63 odpočet DPH).

V případě

  • kladné částky je plátce povinen ji uhradit v náhradní lhůtě splatnosti podle § 141 odst. 8 daňového řádu,
  • záporné částky může plátce podat žádost o vrácení případného přeplatku podle § 155 daňového řádu.

Opravné daňové přiznání

Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může daňový subjekt nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním (zaškrtne „řádné“ a zároveň „opravné“).

V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží.

Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání (zaškrtne se „dodatečné“ a zároveň „opravné“) nebo již podaná opravná daňová přiznání (§ 138 daňového řádu).

Strana 2 přiznání k DPH C. ODDÍL – daň z přidané hodnoty

Co znamenají tmavě zelenou barvou podbarvené řádky daňového přiznání?

V tiskopisu přiznání jsou vizuálně zvýrazněny tmavě zelenou barvou řádky vyplňované běžnými plátci, za účelem zjednodušení orientace v přiznání a to

  • řádky 1 a 2 pro povinnost přiznat DPH,
  • řádky 40, 41, 46 a 47 pro nárok na odpočet DPH a
  • řádky 62 až 65 pro výpočet daňové povinnosti.

Toto zjednodušení je určeno zejména pro plátce, kteří neuskutečňují osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH uvedená v § 51 ZDPH (např. poštovní služby, finanční nebo pojišťovací činnosti, od DPH osvobozený pronájem nebytových prostor), ale uskutečňují pouze zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, a kterým zboží dodávají a služby poskytují tuzemské osoby.

Řádné daňové přiznání

 Následující řádky daňového přiznání vyplní plátce podle daňové evidence pro účely DPH vztahující se k příslušnému zdaňovacímu období. Náležitosti této evidence pro účely DPH jsou stanoveny v § 100 ZDPH, kde je mimo jiné uvedeno, že plátce

  • je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání (tj. v  členění, které odpovídá členění v daňovém přiznání – to znamená podle příslušných řádků daňového přiznání,
  • je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil souhrnné hlášení, jestliže uskutečnil dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 ZDPH do jiného členského státu EU osobě registrované k DPH v jiném členském státě,
  • je povinen vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží z jiného členského státu v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států,
  • je povinen vést evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně, a to opět alespoň v členění, které odpovídá členění těchto plnění v daňovém přiznání,
  • věřitel je povinen vést evidenci oprav výše DPH  podle § 44 ZDPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

I. Zdanitelná plnění

Zdanitelnými plněními se podle § 2 odst. 3 ZDPH rozumí plnění, která jsou předmětem DPH a přitom nejsou od DPH osvobozena. Jde tedy o plnění, která podléhají DPH na výstupu ve výši 14 % nebo 20 % ze základu  DPH.

Přitom

  • plnění, která jsou předmětem DPH jsou uvedena v § 2 odst. 1 ZDPH a
  • plnění, která jsou osvobozena od DPH jsou uvedena v § 51 až § 71g ZDPH.

Zdanitelná plnění se uvádějí v řádcích 1 až 13 daňového přiznání a to v členění podle druhu zdanitelného plnění (dodání zboží nebo poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu EU a násl.) a v rámci něho v členění na zdanitelné plnění podléhající základní sazbě DPH a snížené sazbě DPH.

Řádky 1 a 2 Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku (např. § 13, § 14, § 18)

 Uvede se zde údaj o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazby DPH:

  • z uskutečněných zdanitelných plněních s místem plnění v tuzemsku, která jsou:
    • dodáním zboží nebo převodem nemovitosti podle § 13 ZDPH,
    • poskytnutím služby podle § 14 ZDPH,
    • a zasíláním zboží podle § 18 ZDPH
  • nebo z přijaté úplaty, která předchází uskutečnění zdanitelného plnění, vznikla-li jejím přijetím povinnost přiznat DPH.

Je třeba prověřit

  • jestli plátcem uskutečněné plnění má výše uvedený charakter dodání zboží, převodu nemovitosti, poskytnutí služby nebo zasílání zboží a to v návaznosti na jejich definice v § 13, 14 a 18 ZDPH a přitom nejde o zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u nichž by byl povinen podle § 92a až 92e přiznat DPH plátce, pro kterého byla uskutečněna (tato se uvádějí na řádku 10 a 11 daňového přiznání).
    Pozor na to, že například za dodání zboží za úplatu, které je zdanitelným plnění se podle § 13 odst. 4 a 5 ZDPH považuje za zde stanovených podmínek i darování zboží – například počítače nebo vklad movité nebo nemovité věci do obchodní společnosti, pokud plátce uplatnil u tohoto majetku nebo jeho části odpočet DPH
  • jestli místo plnění u dodání zboží, převodu nemovitosti, poskytnutí služby nebo zasílání zboží je v tuzemsku. Místo plnění u dodání zboží a převodu nemovitosti se určuje podle § 7 a 7a, poskytnutí služby podle § 9 až 10k a zasílání zboží podle § 8 ZDPH,
  • v případě, že u dodání zboží, převodu nemovitosti, poskytnutí služby nebo zasílání zboží místo plnění v tuzemsku je, jestli nejsou osvobozeny od DPH podle § 51 až 70 ZDPH.

DPH na výstupu se zde uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat DPH na výstupu, přičemž DPH na výstupu je plátce povinen podle § 21 odst. 1 ZDPH přiznat

  • ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (tento den se určí nebo podle § 21 ZDPH) nebo
  • ke dni přijetí úplaty,

a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud ZDPH nestanoví jinak.

Výjimka je v § 21 odst. 2 ZDPH, kde je uvedeno, že plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Není tedy jeho povinností přiznat DPH již ke dni přijetí úplaty, pokud je tento dříve než den uskutečnění zdanitelného plnění, ale pro přiznání DPH již ke dni přijetí úplaty se může rozhodnout (je to tedy jeho možností a nikoliv povinností).

Co se u výše uvedených zdanitelných plnění považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění je stanoveno v § 21 ZDPH.

Jak se určí základ DPH je stanoveno v § 36 ZDPH a jak se stanoví základ DPH ve zvláštních případech (například mezi kapitálově spojenými osobami, jestliže výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu) podle § 36a ZDPH.

Sazba DPH se určí podle § 47, ! 48, § 48a ZDPH a přílohy č. 1, 2 a 4 k ZDPH.

Na těchto řádcích se v případě zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu EU podle § 18 ZDPH s místem plnění v tuzemsku uvádí údaj o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazby DPH, pokud hodnota zasílaného zboží nepřesáhne registrační limit uvedené země nebo nepovažuje-li plátce za místo plnění při zasílání zboží jiný členský stát EU.

V pokynech k vyplnění přiznání k DPH je uveden následující přehled registračních limitů pro potřeby § 18 zasílání zboží:

  • 35 000 EUR – Belgie, Dánsko, Řecko, Španělsko, Irsko, Finsko, Švédsko, Malta, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Kypr
  • 100 000 EUR – Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemí, Rakousko,
  • 27 899 EUR – Itálie,
  • 31 427 EUR – Portugalsko,
  • 35 151 EUR – Estonsko,
  • 125 000 LTL – Litva,
  • 24 000 LVL – Lotyšsko,
  • 109 598 EUR – Velká Británie,
  • 1 140 000 Kč – Česká republika.

 Je třeba prověřit:

  • co se rozumí zasíláním zboží podle § 18 ZDPH a
  • jak se u něho určuje místo plnění, což je stanoveno v § 8 ZDPH.

Příklad

Plátce DPH dodal volně stojící nábytek (nejde o dodání s montáží nebo instalací) s přepravou z ČR na Slovensko a to fyzické osobě pro její soukromou potřebu v hodnotě 3 000 EUR. Jde tedy o zasílání zboží podle § 18 ZDPH.

Registrační limit 35 000 EUR stanovený Slovenskem pro celkovou hodnotu zboží zasílaného  na Slovensko plátce v roce 2012 nepřekročil a nebyl překročen ani v roce 2011. Za místo plnění při tomto dodání nábytku plátce Slovensko sám dobrovolně svému správci daně neoznámil a proto je v návaznosti na § 8 odst. 3 ZDPH považováno za místo plnění tuzemsko.

Osvobodit od DPH tuto dodávku zboží na Slovensko možné není, protože nejsou splněny podmínky pro osvobození od DPH stanovené v § 64 ZDPH (slovenská soukromá osoba není registrovaná k DPH na Slovensku).

Jde tedy o zdanitelné plnění u kterého je povinnost přiznat DPH na výstupu a to podle § 22 odst. 1 ZDPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve (pozor na to, že toto platí bez výjimky i pro osobu, která v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví).

Plátce úplatu dříve před uskutečněním dodávky nepřijal a proto na řádek 1 uvede základ DPH a výši DPH v sazbě 20 % v daňovém přiznání za měsíc červenec 2012 (jde o měsíčního plátce), protože dodávku nábytku si od něho na Slovensku slovenský zákazník převzal 16. 7. 2012, což je den uskutečnění zdanitelného plnění podle § 21 odst. 3ZDPH.

Hodnotu tohoto dodání zboží plátce do souhrnného hlášení podle § 102 ZDPH uvádět nebude, protože nešlo o dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH v jiném členském státě EU.

Z hlediska výkazu Intrastat platí, že v případě, že prodávající je či se stal jednotkou, která musí vykazovat dodání zboží do jiného členského státu do výkazu při odeslání zboží, je povinen zasílání zboží do jiného členského státu vykazovat ve výkazu při odeslání zboží.

Pokud bude zasílání zboží podle § 18 ZDPH z jiného členského státu EU do tuzemska uskutečňovat osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě, tak bude na řádku 1 nebo 2 uvádět údaje o základu DPH a výši DPH v členění podle sazby DPH o dodání tohoto zboží, jestliže tato osoba překročí limit pro zasílání zboží do tuzemska stanovený v § 94 odst. 17 ZDPH, tj. 1 140 000 Kč, nebo považuje-li tato osoba za místo plnění při zasílání zboží tuzemsko podle § 8 odst. 3 ZDPH.

Na řádku 1 a 2 se také uvede údaj o základu DPH a DPH na výstupu dle sazby DPH z ostatních uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku, pro která není v daňovém přiznání samostatná kolonka (například základ DPH a DPH z přirážky podle 89,   § 90 a další zdanitelná plnění).

Při poskytnutí cestovní služby tak na řádek 1 uvede plátce podle § 89 odst. 3 ZDPH jako základ DPH svou přirážku sníženou o DPH z přirážky a výši DPH vypočtenou z přirážky.

 Příklad

Za pobyt v Itálii zákazník zaplatil 10 000 Kč. Jednotlivé služby (ubytování, stravování, doprava) zahrnuté do tohoto pobytu byly poskytovatelem cestovní služby nakoupeny za celkem 8 000 Kč.

Přirážka poskytovatele cestovní služby tak činí 2 000 Kč, daň 333,40 Kč (2 000 x 0,1667) a základ daně 1 666,60 Kč. Na řádek 1 tedy uvede plátce po zaokrouhlení na celé koruny do sloupce základ DPH částku 1667 Kč a do sloupce DPH na výstupu částku 333 Kč.

Příklad

Obchodník používající zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím podle § 90 ZDPH nakoupil od českého občana, který je neplátce DPH a ani není registrován k DPH v jiném státě EU, automobil za pořizovací cenu 100 000 Kč.

Tento automobil obchodník prodal za 120 000 Kč.

Přirážka obchodníka činí 20 000 Kč, DPH na výstupu 3 334 Kč (20 000 x 0,1667) a základ DPH 16 666 Kč.

Na řádek 1 tedy uvede obchodník do sloupce základ DPH částku 16 666 Kč a do sloupce DPH na výstupu částku 3 334 Kč.

Na řádky 1 a 2 v členění dle sazeb DPH věřitel uvede opravu výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 ZDPH.

Příklad

Plátce přiznal při uskutečnění dodaní zboží svému odběrateli v březnu 2010 DPH na výstupu, přičemž tento dlužník se nachází v insolvenčním řízení (o způsobu řešení úpadku rozhodnul insolvenční soud v červnu 2012). Neuhrazená pohledávka (základ DPH 100 000 Kč a DPH na výstupu 20 000 Kč) nevznikla v 6 měsíční lhůtě před rozhodnutím soudu o úpadku, 3 roky od konce zdaňovacího období březen 2010, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, které by bránily v provedení opravy výše DPH, také neuběhly. Plátce jako věřitel tuto svoji pohledávku ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení přihlásil, přičemž byla v tomto řízení zjištěna ve stejné hodnotě, plátce není s dlužníkem ve vztahu, který by opravě bránil a protože jsou splněny všech podmínky pro opravu výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, plátce provedl opravu výše DPH na výstupu podle § 44 ZDPH v září 2012 a v tomto měsíci insolvenčnímu správci doručil daňový doklad podle § 46 odst. 1 ZDPH.

V daňovém přiznání za září 2012 (měsíční plátce) uvede na řádku 1 ve sloupci základ DPH hodnotu – 100 000 a ve sloupci DPH na výstupu hodnotu – 20 000 Kč. Dále uvede na řádku 33 jako věřitel hodnotu opravy výše DPH tj. částku 20 000 Kč.

 Příklad

Pokud by například byla následně plátci v prosinci 2012 uhrazena polovina pohledávky, tj. celkem 60 000 Kč, tak by musel na řádku 1 v prosincovém přiznání v návaznosti na § 44 odst. 6 ZDPH přiznat DPH na výstupu z této částky včetně DPH tj. do sloupce základ DPH by uvedl částku 49 998 Kč a do sloupce DPH na výstupu částku 10 002 Kč.

Na řádcích 1 a 2 se také uvede částka vypořádání DPH na výstupu dle sazby DPH při uplatňování zvláštního režimu u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu, jimž byl rozhodnutím správce daně dle § 91 ZDPH stanoven individuální způsob stanovení daňové povinnosti.

Provede-li plátce opravu základu DPH a výše DPH podle § 42 ZDPH tak tato oprava považuje za samostatné zdanitelné plnění. To znamená, že se uvádí v řádném a nikoliv dodatečném daňovém přiznání. V 42 ZDPH je potom dále stanoveno, kdy se tato oprava považuje za uskutečněnou.

Příklad

Plátce dodavatel uskutečnil v květnu 2012 zdanitelné plnění – dodání zboží v tuzemsku. Odběratel plátce přitom reklamoval kvalitu dodávky a plátce dodavatel tuto reklamaci v červenci 2012 uznal a poskytl odběrateli slevu ve výši 10 % ze základu DPH. U původní dodávky byl základ DPH 10 000 Kč a výše DPH 2 000 Kč. V červenci 2012 dodavatel také vystavil v 15 denní lhůtě podle § 42 opravný daňový doklad s náležitostmi podle § 45 ZDPH, který odběrateli i v červenci 2012 průkazně doručil.

Dodavatel postupoval v souladu s povinnosti uvedenými pro něj v § 42 ZDPH a tato oprava základu DPH a výše DPH je pro něho samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné nejpozději dnem 31. 7. 2012 (jde o měsíčního plátce), tj. posledním dnem zdaňovacího období červenec 2012, kdy opravou základu DPH a výše DPH snížil svou DPH na výstupu a osoba odběratele obdržela od něho opravný daňový doklad. V přiznání za měsíc červenec uvede dodavatel na řádku 1 hodnotu: – 1 000  (10 % z částky základu DPH 10 000) ve sloupci základ DPH a hodnotu: – 200 (10 % z částky DPH 2 000).

 Příklad

Pokud by například plátce po dni uskutečnění zdanitelného plnění v měsíci květnu 2012 dále v měsíci srpnu 2012 na základě smlouvy s odběratele zvyšoval základ DPH ve výši 5 %, kde původní základ DPH činil 100 000 Kč a výše DPH na výstupu 14 000 Kč, tak by musel podle § 42 ZDPH v daňovém přiznání za zdaňovací období srpen 2012 uvést na řádek 2 ve sloupci základ DPH částku 5 000 (5 % ze 100 000) a ve sloupci DPH na výstupu částku 700 (5 % ze 14 000).

Řádky 3 a 4 Pořízení zboží z jiného členského státu (§ 16; § 17 odst. 6 písm. e); § 19 odst. 3)

 Uvede se zde údaj o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazby DPH z pořízení zboží z jiného členského státu EU s místem plnění v tuzemsku, u něhož mápovinnost přiznat DPH plátce, který zboží pořídil.

Je třeba prověřit

  • jestli plátcem pořízené plnění má charakter pořízení zboží z jiného členského státu a to v návaznosti na definici v § 16 ZDPH (ověření registrace DPH v jiném členském státě apod.),
  • jestli místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu je v tuzemsku, což se určí podle § 11 ZDPH,
  • jestli pořízení zboží z jiného členského státu není osvobozeno od DPH podle § 65 ZDPH.

Příklad

Plátce nakoupil zboží (materiál pro výrobu) od osoby registrované k DPH v Německu, přičemž zboží bylo plátcem přepraveno z Německa do tuzemska

Jde tak o pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 ZDPH.

Plátce toto zboží v Německu převzal 10. července 2012, což je den pořízení zboží z jiného členského státu podle § 25 odst. 3 ZDPH.

Doklad vystavený německým dodavatel plátce převzal také 10. července 2012 a 20. července 2012 (což je ve lhůtě 15 dnů ode dne pořízení podle § 35 odst. 2 ZDPH) na obdržený doklad doplnil:

  • datum uskutečnění pořízení – tj. 10. července 2012,
  • sazbu DPH ve výši 20 %,
  • výši DPH 40 000 Kč vypočtenou ze základu DPH 200 000 Kč přepočteného z EUR na Kč aktuálním kurzem ČNB ke dni 20. 7. 2012,
  • datum, k němuž byly na doklad od německého dodavatele plátcem doplněny výše uvedené údaje, tj. datum 20. 7. 2012.

Datum doplnění výše uvedených údajů (20. 7. 2012) je podle § 35 odst. 3 ZDPH považováno za datum vystavení daňového dokladu, což v tomto případě znamená, že datum vystavení daňového dokladu je 20. 7. 2012.

Podle § 25 odst. 1 ZDPH je potom plátce povinen přiznat DPH na výstupu při pořízení zboží z jiného členského státu k datu vystavení daňového dokladu tj. k datu 20. 7. 2012, protože byl vystaven před 15. 8. 2012 (tj. před 15 dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno).

Plátce tedy uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období červenec 2012 (jde o měsíčního plátce) na řádku 3 ve sloupci základ DPH částku 200 000 Kč a ve sloupci DPH na výstupu 40 000 Kč.

Příklad

Pokud by například plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím pořídil zboží z jiného členského státu EU 27. července 2012, ale přitom doklad od dodavatele obdržel až 3. srpna 2012 (dodavatel má na vystavení dokladu lhůtu 15 dní), tak logicky se z toho může stát daňový doklad až v měsíci srpnu 2012 a plátce přizná DPH na výstupu při pořízení zboží z jiného členského státu až v daňovém přiznání za srpen 2012.

Z hlediska výkazu Intrastat platí, že v případě, že kupující je či se stal jednotkou, která musí vykazovat pořízení zboží z jiných členských států do výkazu přijetí, je povinen pořízení zboží z jiného členského státu vykazovat ve výkazu přijetí.

Základ DPH se stanoví v návaznosti na § 40 obdobně podle § 36 jako u tuzemského dodání zboží.

Oprava základu DPH a výše DPH se provede obdobně podle § 42, jak je výše uvedeno u řádků 1 a 2.

Pozor na to, že předmětem DPH je pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu a pokud například dostane zboží z jiného členského státu EU do tuzemska darem, tak nejde o pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu a proto u něho DPH na výstupu přiznávat nebude. Na druhou stranu v § 16 uvedeny specifické situace, ve kterých se pořízení zboží z jiného členského státu považuje za pořízení za úplatu a kdy nikoliv (například otázka přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska) .

Na řádku 3 a 4 se také uvede údaj o základu DPH a DPH na výstupu při přemístění zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a odst. 5 ZDPH.

Příklad

Osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě EU, která není plátcem v ČR, přemisťuje zboží z jiného členského státu do tuzemska do konsignačního skladu, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku jednomu plátci, který bude toto zboží odebírat od dodavatele z EU dle své potřeby.

Jedná se také o pořízení zboží z jiného členského státu EU a to podle § 16 odst. 4 ZDPH, kde ale DPH na výstupu přizná pořizovatel – český plátce DPH a to již dnem přemístění zboží do tuzemska ze základu DPH stanoveného obdobně podle § 36 odst. 6 ZDPH a nikoliv například až dnem vystavení daňového dokladu jak je výše uvedeno.

Na řádku 3 a 4 se také uvede údaj o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazeb DPH při pořízení zboží z jiného členského státu kupujícím formou zjednodušeného postupu podle § 17 odst. 6 písm. e) ZDPH.

Příklad

Slovenská firma registrovaná k DPH na Slovensku pořídila zboží od rakouské firmy registrované k DPH v Rakousku a prodala ho českému plátci DPH, přičemž zboží je odesláno z Rakouska přímo do tuzemska. Slovenská firma nemusí přiznávat v tuzemsku DPH na výstupu při pořízení zboží z Rakouska do tuzemska, protože jsou splněny podmínky uvedená v § 17 ZDPH, za kterých přizná tuto DPH kupující český plátce DPH na základě daňového dokladu (se sdělením, že se jedná o třístranný obchod) vystaveného slovenskou firmou jako prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu (viz výše).

Na řádku 3 se uvede také údaj o základu DPH a DPH na výstupu z pořízení nového dopravního prostředku plátcem od osoby registrované k DPH v jiném členském státě podle    § 19 odst. 3 ZDPH (co se rozumí novým dopravním prostředkem vyplývá z § 4 odst. 3 ZDPH).

Řádek 5 a 6 Přijetí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 od osoby registrované k DPH v jiném členském státě

 Uvede se zde údaj o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazeb DPH ze služby přijaté (a případně z poskytnuté úplaty (zálohy) – § 24 odst. 1 ZDPH) od osoby registrované k DPH v jiném členském státě s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH, vznikla –li jejím přijetím plátci povinnost přiznat DPH podle § 108 odst. 1 písm. b) ZDPH.

Je třeba prověřit

  • jestli plnění má charakter služby podle definice v § 14 ZDPH,
  • jestli místo plnění je v tuzemsku podle pravidel uvedených pro určení místa plnění u služeb v § 9 až  § 10k ZDPH,
  • jestli osoba poskytující službu je registrovaná k DPH v jiném členském státě EU (ověřit jí uváděné DIČ například prostřednictvím ověřování registrace na internetu České daňové správy),
  • jestli povinnost přiznat DPH má plátce jako odběratel podle § 108 odst. 1 písm. b) ZDPH.

Kdy vzniká plátci povinnost přiznat DPH na výstupu vyplývá z § 24 ZDPH a co je základem DPH z § 39 (základ DPH se stanoví obdobně podle § 36 jako při poskytnutí služby českým plátcem DPH v tuzemsku).

Příklad

Plátci DPH byla v Rakousku provedena oprava stroje a to osobou registrovanou k DPH v Rakousku. Místo plnění je u této služby stanoveno podle § 9 odst. 1 ZDPH v tuzemsku, kde má plátce sídlo, protože z § 10 až 10k nevyplývá jiné určení místa plnění. Podle § 108 odst. 1 písm. b) ZDPH je povinen u této služby přiznat DPH plátce DPH a nikoliv rakouský poskytovatel služby.

Služby byla poskytnuta v červenci 2012 a zaplacena až následně v srpnu 2012. Plátce DPH je tedy povinen přiznat DPH na výstupu ke dni uskutečnění služby, tj. v tomto případě k 17. 7. 2012 a to po přepočtu z EUR na Kč denním kurzem ČNB k tomuto datu (plátce používá pro přepočet zahraniční měny na Kč aktuální denní kurz ČNB). V daňovém přiznání za měsíc červenec 2012 (měsíční plátce DPH) potom uvede na řádek 5 vypočtený základ DPH a výši DPH na výstupu v Kč, tj. částky 300 000 Kč a 60 000 Kč.

Příklad

Kdyby plátce ve výše uvedeném příkladě poskytnul například rakouskému dodavateli zálohu ve výši 50 % ceny služby již 12. června 2012, tak by musel přiznat DPH ve výši 50 % již k 30. 6. 2012, protože úplata (záloha a to byť jen částečně) byla poskytnuta dříve než byla služba poskytnuta. Přepočet na Kč by byl v aktuálním denním kurzu ČNB k 30. 6. 2012 a údaje o základu DPH a výši DPH ze zálohy by byly na řádek 5 uvedeny v daňovém přiznání za měsíc červen 2012.

Oprava základu DPH a výše DPH se provede obdobně podle § 42, jak je výše uvedeno u řádků 1 a 2.

Řádek 7 a 8 Dovoz zboží (§ 23 odst. 3 – 5)

 Uvede se zde údaj o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazby DPH při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno do celního režimu

  • volný oběh,
  • aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo
  • dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

Je třeba prověřit jestli plátci (tedy v jeho prospěch) bylo zboží při dovozu ze třetí země propuštěno do výše uvedených celních režimů, protože v takovém případě je povinen přiznat DPH na výstupu tento plátce a to podle § 108 odst. 1 písm. f) ZDPH (DPH je povinna přiznat osoba, v jejíž prospěch je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká daňová povinnost podle § 23).

Kdy má plátce povinnost přiznat DPH na výstupu vyplývá z § 23 odst. 3 ZDPH, kde je uvedeno, že plátce je povinen přiznat DPH v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno.

Základ DPH se stanoví podle § 38 ZDPH a přepočet cizí měny na českou měnu se provede podle § 4 odst. 4 ZDPH s použitím kurzu stanoveného podle celních předpisů.

Příklad

Plátci bylo v měsíci červenci 2012 propuštěno v tuzemsku do celního režimu volný oběh zboží (hodinky), které bylo dovezeno ze Švýcarska.

Plátce má zdaňovací období kalendářní měsíc a proto v daňovém přiznání za měsíc červenec 2012 uvede na řádku 7 údaj o základu DPH a výši DPH po přepočtu na Kč, tj. částku 1 000 000 Kč a 200 000 Kč.

Oprava základu DPH a výše DPH se provede obdobně podle § 42, jak je výše uvedeno u řádků 1 a 2.

Řádek 9 Pořízení nového dopravního prostředku (§ 19 odst. 4)

Uvede se zde údaj o základu DPH a DPH na výstupu z pořízení nového dopravního prostředku plátcem od osoby neregistrované k DPH v jiném členském státě podle § 19 odst. 4 ZDPH.

Pokud totiž plátce pořizuje nový dopravní prostředek (definice je v § 4 odst. 3 ZDPH) za úplatu z jiného členského státu EU od osoby, která není registrovaná k DPH v jinémčlenském státě, tak také podle § 19 odst. 4 uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem DPH v tuzemsku a k příslušnému daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel.

Řádky 10 a 11 Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a) – odběratel zboží nebo příjemce služeb

 Na tyto řádky uvede plátce, který je v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e ZDPH příjemcem zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, údaje o základu DPH a DPH na výstupu v členění podle sazeb DPH, protože DPH na výstupu z tohoto plnění je povinen podle § 92a povinen přiznat on a nikoliv plátce, který toto zdanitelné plnění uskutečnil.

DPH přizná plátce (příjemce plnění) podle § 92a odst. 1 ZDPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (zálohy jím poskytnuté dodavateli před tímto datem nehrají pro přiznávání DPH na výstupu žádnou roli).

Ve lhůtě pro podání příslušného daňového přiznání, ve kterém plátce (příjemce plnění) přiznal DPH na výstupu, je povinen podle § 92a odst. 5 a 6 předložit správci daněelektronicky výpis z evidence pro účely DPH, ve které je povinen za každé zdaňovací období uvést

  • DIČ plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil,
  • datum uskutečnění zdanitelného plnění,
  • základ DPH,
  • rozsah a předmět plnění a
  • kód plnění.

Je třeba prověřit, jestli:

  • jde o režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e ZDPH (jestli plnění uskutečnil plátce DPH a jestli jde o v těchto ustanoveních vymezená plnění),
  • jestli plnění bylo uskutečněno s místem plnění v tuzemsku a to podle pravidel pro určení místa plnění v § 9 až § 10k ZDPH,
  • kdy se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné podle pravidel uvedených v § 21 ZDPH.

Příklad

Plátci byla k 17. 7. 2012 předána oprava střechy tovární haly umístěné v tuzemsku, kterou pro něho uskutečnil na základě smlouvy o dílo jiný plátce DPH, což si příjemce plnění ověřil v registru plátců DPH. Jsou tak splněny podmínky pro přenesení povinnosti přiznat DPH u této služby z plátce dodavatele na plátce příjemce plnění, protože jde o plnění s místem plnění v tuzemsku podle § 10 ZDPH, službu uskutečnil dodavatel, který je plátcem DPH a služba opravy střechy je stavební prací vymezenou v kódu 43 Klasifikace produkce CZ-CPA.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění je v tomto případě podle § 21 odst. 6 písm. a) ZDPH datum předání a převzetí opravy, což je 17. 7. 2012 a protože jde o měsíčního plátce DPH uvede v daňovém přiznání za měsíc červenec 2012 na řádku 10 hodnotu základu DPH 1 000 000 Kč a hodnotu DPH na výstupu 200 000 Kč.

V evidenci pro účely DPH za měsíc červenec 2012 uvedl DIČ dodavatele, datum uskutečnění zdanitelného plnění 17.7. 2012, kód plnění „4“ a základ DPH 1 000 000 Kč a výpis z této evidence zaslal 24. 8. 2012 datovou zprávou prostřednictvím své datové schránky na datovou schránku svého správce daně (jiné plnění, kde by byl povinen on jako jeho příjemce ho zdanit za měsíc červenec nebylo).

Řádky 12 a 13 Ostatní zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat DPH plátce při jejich přijetí (§ 108)

Uvede se zde údaj o základu DPH a DPH na výstupu z plnění poskytnutých osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku,neuvedených v řádku 5 a 6, vznikla-li jejich přijetím, nebo poskytnutím úplaty (zálohy), povinnost přiznat DPH podle § 108 ZDPH plátci – příjemci tohoto plnění.

Je třeba prověřit jestli nejde podle § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH o

  • poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 10 až 10d a § 10j ZDPH,
  • dodání zboží s montáží nebo instalací s místem plnění v tuzemsku podle § 7 odst. 3 ZDPH,
  • dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu podle § 7a odst. 1 nebo 3 ZDPH

a to osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku, přičemž podle § 108 odst. 2 ZDPH platí, že

„Osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku se pro účely tohoto ustanovení rozumí zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, neboosoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Pokud zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, mají v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby.“

Kdy má plátce příjemce výše uvedeného zdanitelného plnění povinnost DPH přiznat vyplývá z § 24 ZDPH a jak se určí základ DPH z § 39 (postupuje se obdobně jak je uvedeno výše u řádků 5 a 6).

Příklad

Plátci DPH byla provedena oprava budovy umístěné na území ČR a to osobou registrovanou k DPH na Slovensku, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, tedy osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku. Místo plnění je u této služby stanoveno podle § 10 ZDPH v tuzemsku, kde je nemovitost umístěna. Podle § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH je povinen u této služby přiznat DPH plátce DPH a nikoliv slovenský poskytovatel služby.

Služba byla poskytnuta v září 2012 a zaplacena až následně v říjnu 2012. Plátce DPH je tedy povinen přiznat DPH na výstupu ke dni uskutečnění služby, tj. v tomto případě k 10. 9. 2012, kdy mu byla služba opravy budovy předána a to po přepočtu z EUR na Kč denním kurzem ČNB k tomuto datu (plátce používá pro přepočet zahraniční měny na Kč aktuální denní kurz ČNB). V daňovém přiznání za měsíc září 2012 (měsíční plátce DPH) potom uvede na řádek 12 vypočtený základ DPH a výši DPH na výstupu v Kč, tj. částky 600 000 Kč a 120 000 Kč.

Příklad

Kdyby plátce ve výše uvedeném příkladě poskytnul například slovenskému dodavateli zálohu ve výši 50 % ceny služby již 12. srpna 2012, tak by musel přiznat DPH ve výši 50 % již k 31. 8. 2012, protože úplata (záloha a to byť jen částečně) byla poskytnuta dříve než byla služba poskytnuta. Přepočet na Kč by byl v aktuálním denním kurzu ČNB k 31. 8. 2012 a údaje o základu DPH a výši DPH ze zálohy by byly na řádek 12 uvedeny v daňovém přiznání za měsíc srpen 2012.

Oprava základu DPH a výše DPH se provede obdobně podle § 42, jak je výše uvedeno u řádků 1 a 2.

II. Ostatní plnění a plnění s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet DPH

 V řádcích 20 až 26 se uvádějí plnění, která nejsou pro plátce zdanitelná, tj. taková, u kterých on nepřiznáná DPH na výstupu, ale pouze hodnotu těchto plnění, s nárokem na odpočet DPH, a to v členění podle druhu těchto plnění (dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozené od DPH, poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU a násl.).

Řádek 20 Dodání zboží do jiného členského státu

Uvede se zde údaj o hodnotě plnění při dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od DPH podle § 64 ZDPH (dodání zboží do jiného členského státuosobě registrované k DPH v jiném členském státě a přemístění obchodního majetku plátcem podle  § 64 odst. 4 ZDPH).

Je třeba prověřit, jestli jsou splněny podmínky uvedené v § 64 pro osvobození od DPH při:

  • dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH v jiném členském státě EU (ověřit si například na internetu České daňové správy po kliknutí na „Registry a databáze“ a dále na „Ověřování DIČ osob registrovaných v jiných členských státech EU“, jestli odběratel je osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě a ověřit si, jestli zboží bylo skutečně přepraveno z tuzemska do jiného členského státu EU),
  • přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 ZDPH (zboží musí být přemístěno do jiného členského státu a musí být předmětem DPH při pořízení zboží v tomto členském státě).

Povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání vzniká podle § 22 odst. 3 ZDPH:

  •  k 15 dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu,
  • pokud však byl daňový doklad vystaven před tímto 15. dnem, je plátce povinen přiznat uskutečnění toho dodání ke dni vystavení daňového dokladu.

Dodání zboží do jiného členského státu je potom povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu.

Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně se postupuje podle § 36 a při opravě hodnoty těchto plnění obdobně podle § 42 jak je uvedeno u řádků 1 a 2.

Příklad

Plátce dodal zboží s přepravou z ČR do Německa osobě registrované k DPH v Německu (což si plátce prostřednictvím ověřování DIČ osob registrovaných v jiných členských státech EU na internetu České daňové správy ověřil). Zboží bylo přepraveno do jiného členského státu EU 30. 7. 2012 a daňový doklad byl vystaven plátcem dne 31. 7. 2012 v 15 denní lhůtě podle  § 34 ZDPH.

Jde o plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím a proto uvede na řádku 20 daňového přiznání za měsíc červenec 2012 hodnotu plnění ve výši 550 000 Kč po přepočtu z EUR na Kč aktuálním denním kurzem ČNB ke dni vzniku povinnosti přiznat osvobození od DPH, tj. ke dni 31. 7. 2012.

Hodnotu tohoto plnění uvede plátce také v souhrnném hlášení za měsíc červenec 2012 s kódem 0 a z hlediska výkazu Intrastat platí, že v případě, že plátce je nebo se stal jednotkou, která musí vykazovat dodání zboží do jiných členských států do výkazu při odeslání zboží, tak je povinen toto dodání zboží do jiného členského státu vykazovat stanoveným způsobem ve výkazu při odeslání zboží.

Příklad

Pokud by plátce přemísťoval do své prodejny na Slovensku své zboží, tak zde uvede jeho hodnotu osvobozenou od české DPH, když na Slovensku přiznal slovenskou DPH při tomto pořízení zboží z jiného členského státu EU (z ČR) na Slovensko.

Na tomto řádku uvede prodávající osoba dle § 17 odst. 2 ZDPH údaj o hodnotě plnění při dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu při užití zjednodušeného postupu podle § 17 ZDPH.

Příklad

Plátce DPH (prodávající) prodává zboží osobě registrované k DPH v Rakousku (prostřední osoba) s tím, že toto zboží je přímo přepraveno z tuzemska na Slovensko osobě registrované k DPH na Slovensku (kupující), která ho kupuje od rakouského dodavatele.

Hodnotu plnění rakouské firmě uvede plátce na tomto řádku.

Uvede se zde údaj o hodnotě plnění při dodání nového dopravního prostředku osvobozené od DPH podle § 64 odst. 2, osobě registrované k DPH v tomto členském státě (dodání osobě neregistrované k DPH v jiném členském státě se v tomto řádku neuvede, ale uvede se v řádku 23)

Hodnota plnění z řádku 20 se uvede v souhrnném hlášení podle § 102 ZDPH  s kódy

0 – dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 13 odst. 1 a 2 zákona) a

1 – přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu (§ 13 odst. 6 zákona).

Řádek 21 Poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě vymezených v § 102 odst. 1 písm. d)

 Uvede se zde údaj o hodnotě plnění při poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě EU podle § 9 odst. 1 ZDPH, s výjimkou služeb osvobozených od DPH, osobě registrované v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat DPH příjemce služby.

Kdy vzniká povinnost přiznat hodnotu tohoto plnění vyplývá z § 24a ZDPH.

Hodnota plnění z řádku 21 se uvede v souhrnném hlášení podle § 102 ZDPH s kódem 3.

Příklad

Plátce opravil v tuzemsku stroj pro osobu registrovanou k DPH v Polsku. Místo plnění je v tomto případě podle § 9 odst. 1 ZDPH v jiném členském státě – v Polsku, kde je sídlo odběratele a povinnost přiznat polskou DPH v Polsku má podle unijní směrnice a polského zákona o DPH polský odběratel. Služba byla poskytnuta dnem 15. 8. 2012 a k tomuto datu je plátce povinen na řádku 21 uvést hodnotu toho plnění (úplata před tímto datem přijata nebyla) a to v srpnovém přiznání k DPH (jde o měsíční plátce DPH). Hodnotu tohoto plnění plátce také uvede v souhrnném hlášení s kódem 3.

Řádek 22 Vývoz zboží (§ 66)

 Uvede se zde údaj o hodnotě plnění při vývozu osvobozeného od DPH podle § 66 ZDPH.

Je třeba prověřit, jestli jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží od DPH uvedené v § 66 ZDPH.

Povinnost přiznat hodnotu tohoto plnění vyplývá podle § 63 odst. 2 ZDPH ke dni jeho uskutečnění, což je podle § 66 odst. 4 při dodání do třetí země den výstupu zboží z území Evropského společenství potvrzený celním orgánem.

Při stanovení hodnoty plnění se postupuje podle § 36 a při opravě hodnoty plnění podle § 42 ZDPH.

Příklad

Plátce dodal zboží  s přepravou na Ukrajinu, které bylo plátci propuštěno do celního režimu vývoz a z území Evropského společenství vystoupilo na území Ukrajiny jako třetí země 24. 7. 2012, což má plátce potvrzeno celním orgánem.

V daňovém přiznání za měsíc červenec 2012 (jde o měsíčního plátce DPH) uvede plátce na řádku 22 hodnotu tohoto plnění po přepočtu na Kč aktuálním kurzem ČNB ke dni 24. 7. 2012.

Řádek 23 Dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k DPH v jiném členském státě (§ 19 odst. 4)

 Uvede se zde údaj o hodnotě plnění při dodání nového dopravního prostředku podle § 64 odst. 2 ZDPH z tuzemska do jiného členského státu, osobě neregistrované k DPH v tomto členském státě.

Plátce ve lhůtě pro podání přiznání zároveň předloží hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu a kopii vystaveného daňového dokladu.

Do souhrnného hlášení plátce údaj neuvádí

Řádek 24 Zasílání zboží do jiného členského státu (§ 18)

 V případě zasílání zboží podle § 18 ZDPH se do tohoto řádku uvádí hodnota zaslaného zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu s místem plnění podle § 8ZDPH v jiném členském státě, pokud:

  • hodnota zasílaného zboží přesáhne registrační limit uvedené země (hodnoty registračního limitu pro jednotlivé členské státy jsou uvedeny výše u řádků 1 a 2) nebo
  • považuje-li plátce za místo plnění při zasílání zboží jiný členský stát.

Příklad

Plátce dodával v roce 2012 zboží (počítače) z tuzemska s přepravou na Slovensko osobám pro jejich soukromou potřebu a přitom 1. 8. 2012 překročil objemem celkových dodávek za rok 2012 registrační limit 35 000 EUR.

Místo plnění je v tomto případě od 1. 8. 2012 na Slovensku a plátce bude uvádět další hodnoty plnění těmto osobám na řádku 24 daňového přiznání, protože nebude u nich již uplatňovat českou DPH, ale slovenskou DPH, protože místo plnění bude u tohoto zasílání zboží na Slovensku.

Řádek 25 Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a) – dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb

Na tento řádek uvede plátce, který je v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e ZDPH poskytovatelem zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, údaje o základu DPH, protože DPH na výstupu z tohoto plnění je podle § 92a povinen přiznat plátce, který je příjemcem tohoto plnění.

Ve lhůtě pro podání příslušného daňového přiznání, ve kterém plátce (poskytovatel plnění) přiznal na řádku 25 hodnotu tohoto plnění, je povinen podle § 92a odst. 4 a 6předložit správci daně elektronicky výpis z evidence pro účely DPH, ve které je povinen za každé zdaňovací období uvést

  • DIČ plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečnilo,
  • datum uskutečnění zdanitelného plnění,
  • základ DPH,
  • rozsah a předmět plnění a
  • kód plnění.

Je třeba prověřit, jestli:

  • jde o režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e ZDPH (jestli plnění bylo uskutečněné pro příjemce, který je plátcem DPH a jestli jde o v těchto ustanoveních vymezená plnění),
  • jestli plnění bylo uskutečněno s místem plnění v tuzemsku a to podle pravidel pro určení místa plnění v § 9 až § 10k ZDPH,
  • kdy se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné podle pravidel uvedených v § 21 ZDPH.

Příklad

Plátce k 17. 7. 2012 provedl opravu fasády tovární haly umístěné v tuzemsku, kterou  uskutečnil na základě smlouvy o dílo pro jiného plátce DPH, což si ověřil v registru plátců DPH. Jsou tak splněny podmínky pro přenesení povinnosti přiznat DPH u této služby z plátce dodavatele na plátce příjemce plnění, protože jde o plnění s místem plnění v tuzemsku podle  § 10 ZDPH, službu uskutečnil dodavatel, který je plátcem DPH a služba opravy střechy je stavební prací vymezenou v kódu 43 Klasifikace produkce CZ-CPA.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění je v tomto případě podle § 21 odst. 6 písm. a) ZDPH datum předání a převzetí opravy, což je 17. 7. 2012 a protože jde o měsíčního plátce DPH uvede v daňovém přiznání za měsíc červenec 2012 na řádku 25 hodnotu základu DPH 1 000 000 Kč a hodnotu DPH na výstupu 200 000 Kč.

V evidenci pro účely DPH za měsíc červenec 2012 uvedl DIČ odběratele, datum uskutečnění zdanitelného plnění 17.7. 2012, kód plnění „4“ a základ DPH 1 000 000 Kč a výpis z této evidence zaslal 24. 8. 2012 datovou zprávou prostřednictvím své datové schránky na datovou schránku svého správce daně (jiné plnění v režimu přenesení daňovépovinnosti za měsíc červenec u plátce nebylo).

Řádek 26 Ostatní uskutečněná plnění s nárokem na odpočet DPH (např. § 24a, § 67, § 68, § 69, § 70, § 89, § 90, § 92)

 Uvede se zde údaj o hodnotě veškerých ostatních plnění s nárokem na odpočet DPH, která se neuvádí v předchozích řádcích přiznání, ani v řádku 30. Vždy se také uvede přijetí úplaty, která předchází uskutečnění plnění.

Například:

  • Poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (§ 24a), mimo plnění vykazovaných na řádku 21 (uvede se zde například oprava střechy nemovitosti, kterou plátce provedl mimo území ČR, protože místo plnění je u této služby související s nemovitosti podle § 10 ZDPH ve státě, kde je nemovitost umístěna, což je mimo tuzemsko),
  • Dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu soustavami nebo sítěmi s místem plnění mimo tuzemsko (uvede se zde například plátcem uskutečněné dodání výrobní linky s její montáží v Rakousku, protože místem plnění je podle § 7 odst. 3 ZDPH v tomto případě stát, kde je zboží smontováno – tj. Rakousko; kdy se hodnota plnění uvede na tomto řádku vyplývá z § 24a ZDPH),
  • Uskutečnění plnění osvobozeného od DPH podle § 67, § 68, § 69, § 70 (uvede se zde například hodnota přepravy zboží při jeho vývozu do třetí země osvobozené od DPH podle    § 69 ZDPH ),
  • Částka za uskutečněná zdanitelná plnění podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), snížená o přirážku,
  • Zvláštní režim pro investiční zlato podle § 92 odst. 7 a 8,
  • Dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě s místem plnění mimo tuzemsko a další.